V Praze dne 15. 10. 2010
Vážený pane ministře,
dovolujeme se na Vás obrátit s žádostí o pomoc při řešení velmi neutěšené situace v oblasti dostupnosti péče a rehabilitace pro pacienty po poranění nebo jiném získaném poškození mozku v České republice.
V roce 2009 bylo v České republice hospitalizováno 32 589 osob s poraněním mozku (nitrolební poranění) a 46 635 osob s cévním onemocněním mozku. Poranění mozku je nejčastější příčinou úmrtí u osob do 45 let (převážně mužů) a obě tyto diagnózy jsou současně příčinou významné disability u daných skupin obyvatel. Z těch pacientů, kteří přežijí, přibližně 10 - 15% zůstává s těžkým funkčním postižením vyžadujícím dlouhodobou rehabilitaci a podporu sociálních služeb.
V současnosti se značnému počtu těchto pacientů nedostane adekvátní rehabilitace a péče. Mnoho pacientů je po záchraně života a výborné a drahé akutní péči místo na specializované rehabilitační oddělení nesystematicky překládáno z oddělení na oddělení, často se ocitají v léčebnách dlouhodobě nemocných anebo jsou propuštěni domů bez zajištění návazné rehabilitace a jakékoli podpory rodině, a to i přesto, že mají stále významné funkční postižení a rehabilitační potenciál. Tato roztříštěnost vede nejen ke zhoršování výstupů léčby, snižování kvality života pacientů, ale také ke značné pacientské turistice a zvyšování celkových nákladů na léčbu těchto pacientů.
Čské republice chybí jakákoli ucelená koncepce systému péče, která by upravovala optimální postup pacienta po poškození mozku systémem péče až k jeho sociální/pracovní integraci. Významného pokroku bylo dosaženo v péči o pacienty po cévních mozkových příhodách (definována ve Věstníku z 1. března 2010), nicméně i zde je řešena primárně akutní a včasná péče a zcela chybí kritéria následné rehabilitace prováděné v tzv. 3. stupni péče. Současně neexistuje žádný předpis upravující péči a postup pacienta po traumatu nebo jiném poškození mozku (nádory, hypoxie atp.) systémem péče.
V dnešní době neexistují komplexní rehabilitační centra na úrovni krajů, která by poskytovala specializovanou multidisciplinární rehabilitaci pro pacienty s těžšími funkčními deficity. Tito pacienti vyžadují podstatně více ošetřovatelské péče, ale i rehabilitace (terapie kognitivních funkcí, poruch řeči, chování), než kolik mohou v dnešní době rehabilitační zařízení poskytovat. Důvodem nepřijímání pacientů s těžkými deficity je to, že komplexní péče a rehabilitace, kterou tito pacienti potřebují, není proplácena ze zdravotního pojištění. Systém úhrad za rehabilitaci (dle výkonu/lůžkodne nebo DRG) vychází z fyzické závislosti jakožto hlavního faktoru pro výpočet nákladů a úhrad výkonů a neodráží skutečné náklady spojené s rehabilitací neurologických onemocnění (potřeba zvládání kognitivních a behaviorálních potíží či specializovaná ošetřovatelská a lékařská péče). Současně je však i velmi obtížně dostupná rehabilitace v komunitě. Pacienti často cestují za rehabilitací do rehabilitačních ústavů i přes půl republiky. Tyto ústavy byly navíc primárně určeny pro rehabilitaci pacientů s motorickými problémy a ne vždy jsou schopny poskytovat rehabilitaci v takovém rozsahu, v jakém ji potřebují pacienti po poškození mozku. Na takto nastavený systém opět doplácejí ti těžce postižení pacienti, kteří rehabilitaci potřebují nejvíce.
Samostatnou kapitolou jsou pacienti vyžadující 24 hodinovou ošetřovatelskou a aktivizační péči. Těmto pacientům jsou určena oddělení OCHRIP/DIOP, jejichž dostupnost a kvalita se regionálně významně liší. Současně prakticky neexistují služby respitní péče, které by rodině pečující o těžce postiženého pacienta v domácnosti umožnila si od náročné péče odpočinout. Tato situace tak vede k neúměrnému a zbytečnému vyčerpání pečujících rodin.
Vážený pane ministře,
velmi si vážíme toho, že jako jednu ze svých priorit vláda označila zefektivnění systému zdravotnictví a zlepšení oblasti zdravotně-sociální a dlouhodobé péče a jejího financování.
Jsme přesvědčeni, že nastavení pravidel pro poskytování rehabilitace těžce postiženým pacientům a její lepší dostupnost by přinesla podstatně větší
efektivitu systému péče a následně i finanční úspory
(omezení pacientské turistiky, lepší výstupy léčby vedoucí k vyšší soběstačnosti osob, vyšší návrat osob do pracovního procesu, nižší výdaje ze sociální sféry a v neposlední řadě zmírnění vyčerpání a nemocnosti pečujících) a především lepší kvalitu života pacientů po poškození mozku a jejich pečujících.
Vážený pane ministře,
dovolujeme si Vás tímto požádat o řešení výše zmíněných problémů a navrhujeme tyto body:
Vážený pane ministře,
rádi bychom Vás informovali, že v rámci mezinárodního projektu jsme sestavili odborný tým, který připravuje „Doporučení k organizaci systému péče a rehabilitace po poranění mozku v ČR“. V listopadu 2010 a lednu 2011 se budou v prostorách Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR konat dva kulaté stoly, na kterých budou odborníci a zástupci relevantních ministerstev diskutovat o navrhovaných modelech regionální organizace rehabilitace a zdravotně-sociální péče a možnosti multizdrojového financování této péče.
Dovolili bychom si Vás tímto požádat o účast pověřeného kompetentního zástupce Ministerstva zdravotnictví u těchto kulatých stolů.
Děkujeme Vám za porozumění i za pomoc z Vaší strany.
S pozdravem,
Mgr. Marcela Janečková
ředitelka sdružení CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
Otevřený dopis ministrovi zdravotnictví ve věci zlepšení péče o pacienty po získaném poškození mozku podporují a k podpisu se připojují:
doc. MUDr. Olga Švestková, PhD.,
přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc.,
zakladatel Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,
předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti a České alzheimerovské společnosti
MUDr. Yvona Angerová,
primářka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
MUDr. Pavel Maršálek,
primář Krajské zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o.z.
Ing. Josef Hendrych, MBA,
ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby
MUDr. Marie Kulakovská,
primářka Rehabilitačního oddělení RÚ Kladruby
MUDr. Karel Moses,
rehabilitační lékař Rehabilitačního ústavu Kladruby
Ing. Arch. Daniela Filipiová,
senátorka
Mgr. Alice Pulkrábková,
klinická psycholožka UVN Praha
Text dopisu ke stažení: