Rekondiční pobyt Léto 2011 Louňovice pod Blaníkem

V termínu od 20. - 26.8.2011 jsme trávili s 11ti lidmi po poškození mozku čas na rekondičním pobytu na úpatí bájné hory Blaník. Byli jsme ubytováni na samotě u lesa v blízkosti obce Louňovice pod Blaníkem. Naším cílem bylo účastníky pobytu co nejvíce zapojit do běžných činností – na každý den byla určena služba (2 účastníci pobytu), která měla na starosti přípravu snídaní, úklid kuchyně a pomoc terapeutům s organizací dne.
Každý den probíhal dopolední a odpolední program, který byl rozdělen na část rehabilitace fyzických a smyslových deficitů a oblast tréninku kognitivních a exekutivních funkcí. Z oblasti rehabilitace fyzických deficitů probíhala cvičení s overbally a velkými míči, cvičení na rovnováhu, spasticitu, na povrchovou a hloubkovou citlivost, dále cvičení zaměřená na jemnou motoriku. Trénink kognitivních a exekutivních funkcí probíhal hodně prakticky s teoretickým kontextem. Trénovali jsme paměť, pozornost, soustředěnost, schopnost organizovat, plánovat,…. K tomu se účastníci pobytu učili nejrůznějším strategiím, způsobům, jak používat nejrůznější kompenzační pomůcky a jak provádět kognitivní trénink v domácím prostředí. 
Když jsme zrovna nerehabilitovali, podnikali jsme nejrůznější výlety. Hned druhý den po příjezdu na pobyt jsme zdolali horu Velký Blaník a někteří se kochali podblanickou krajinou z rozhledny vysoké 638 m.n.m. Dalším naplánovaným výletem byl zámek Vlašim a místní rozlehlý park, kde jsme shlédli zachovalý Čínský pavilon, mosty přes řeku, Starý hrad, poškozené zbytky benátské studánky a orientální lázně. Po 2,5 km chůze jsme se za odměnu vydali do zámecké restaurace na báječný oběd. Mužská část účastníků pobytu se předposlední den odjezdu vypravila do obce Kondrac do unikátního Farního muzea, kde jsme si navíc mohli ručně vyrobit papír, svíčky nebo si vyzkoušet knihtisk. Všichni byli nadšení a mají dárky na Vánoce.
Zapomenout jsme nemohli ani na hiporehabilitaci, jak je na našich pobytech dobrým zvykem. Terapii na koních jsme si dopřáli v jízdárně ve Voticích vedenou občanským sdružením Zajíček na koni. Každý z účastníků měl individuálních 40 minut, což si všichni pochvalovali a užívali. Roztomilá byla také dvě dvouměsíční hříbátka, která se nechala hladit a byla velice přátelská.
Na pobytu hodnotili účastníci jako nejužitečnější, že se seznámili s lidmi, kteří jsou na tom podobně, uvědomili si, že i ostatní mají podobné následky po poškození mozku, v některých případech došlo k navázání přátelských vztahů, které možná budou pokračovat i po návratu z pobytu. Účastníci (také díky zpracovaným kompenzačním strategiím) mohou nyní lépe obstát v běžném životě a využít některých z nabízených strategií. Pobyt byl časem (v některých případech jediným v roce), kdy si mohli účastníci pobytu odpočinout od někdy stereotypního života v domácím prostředí, vyzkoušet nové věci a získat zajímavé zážitky a zkušenosti.